Na sociálních sítích se často objevuje tvrzení, že omega-6 mastné kyseliny způsobují chronický zánět, poškozují zdraví nebo dokonce podporují vznik rakoviny. Takto jednoduchý závěr ale současné vědecké poznatky nepodporují. Omega-6 mastné kyseliny tvoří skupinu biologicky aktivních látek, jejichž role v organismu je podstatně složitější.
Téma se často objevuje také v debatách o ghí, másle a rostlinných olejích. Nízký obsah omega-6 bývá prezentován jako automatická výhoda některých tuků, zatímco potraviny bohatší na omega-6 jsou označovány za „prozánětlivé“. Při hodnocení potravin však nestačí sledovat jednu mastnou kyselinu izolovaně.
Co jsou omega-6 mastné kyseliny?
Omega-6 mastné kyseliny patří mezi polynenasycené mastné kyseliny. Jejich nejvýznamnějším zástupcem ve stravě je kyselina linolová, kterou si lidský organismus nedokáže vytvořit v potřebném množství, a proto ji musí přijímat potravou. Jde tedy o esenciální mastnou kyselinu.
Omega-6 mastné kyseliny se podílejí například na stavbě buněčných membrán, růstu a vývoji, funkci kůže a regulaci buněčné signalizace. Z kyseliny linolové mohou v organismu vznikat další omega-6 mastné kyseliny včetně kyseliny arachidonové.
Kde omega-6 mastné kyseliny najdeme?
Významnými zdroji kyseliny linolové jsou některé rostlinné oleje, ořechy a semena. Omega-6 však přijímáme také z vajec, masa a dalších potravin. Samotná přítomnost omega-6 nevypovídá o tom, zda je konkrétní potravina zdravá nebo nezdravá. Rozhoduje její celkové složení, množství, způsob zpracování i kontext celého jídelníčku.
Proč se o omega-6 mluví jako o prozánětlivých?
Toto tvrzení vychází především z metabolismu kyseliny arachidonové. Z ní mohou vznikat některé eikosanoidy, které se účastní zánětlivé reakce. Z toho se někdy odvozuje, že vyšší příjem omega-6 musí automaticky znamenat více zánětu.
Takové vysvětlení je ale neúplné. Zánět není sám o sobě nemoc ani vždy nežádoucí stav. Je přirozenou součástí obrany organismu a hojení tkání. Navíc z kyseliny arachidonové nevznikají pouze látky podporující některé fáze zánětu, ale také mediátory, které se podílejí na jeho regulaci a ukončení.
Metabolismus mastných kyselin současně nefunguje jako jednoduchá přímka „více omega-6 ve stravě = více kyseliny arachidonové = více zánětu“. Přeměna kyseliny linolové na kyselinu arachidonovou je regulovaná a lidské intervenční studie neposkytují přesvědčivý důkaz, že běžné zvýšení příjmu kyseliny linolové zvyšuje systémové zánětlivé markery.
Co ukazují studie u lidí?
Při posuzování vlivu výživy je důležité odlišovat laboratorní mechanismy od výsledků studií u lidí. Biochemická možnost sama o sobě ještě neznamená, že se daný škodlivý účinek skutečně projeví při běžném příjmu ve stravě.
Omega-6 a chronický zánět
Systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií zaměřených na kyselinu linolovou nezjistil, že by její vyšší příjem u zdravých dospělých zvyšoval koncentrace běžně sledovaných zánětlivých markerů. Podobně metaanalýza 30 randomizovaných studií s 1 377 účastníky neprokázala významné zvýšení CRP, interleukinu 6, TNF-α ani dalších hodnocených ukazatelů.
Také přehledová práce Innesové a Caldera upozorňuje, že pohled na omega-6 jako na jednoznačně prozánětlivé tuky neodpovídá dostupným důkazům. Běžný příjem kyseliny linolové proto nelze automaticky považovat za příčinu chronického zánětu.
Omega-6 a kardiovaskulární zdraví
Odborné stanovisko American Heart Association doporučuje, aby omega-6 polynenasycené mastné kyseliny tvořily přibližně 5 až 10 % celkového energetického příjmu. Důvodem není pouze jejich esenciální charakter. Pokud ve stravě nahrazují část nasycených mastných kyselin, mohou přispívat ke snížení LDL cholesterolu a kardiovaskulárního rizika.
To však neznamená, že je vhodné neomezeně zvyšovat příjem každého zdroje omega-6. Důležité je, jakou potravinu omega-6 ve stravě nahrazují a z jakého potravinového zdroje pocházejí.
Způsobují omega-6 rakovinu?
Tvrzení, že omega-6 mastné kyseliny jsou „rakovinotvorné“, je mnohem silnější, než dovolují současná data. Rozsáhlý systematický přehled randomizovaných studií publikovaný v časopise British Journal of Cancer zahrnul 47 studií s více než 108 000 účastníky. Pro samotné zvýšení příjmu omega-6 však bylo k dispozici pouze osm studií a autoři hodnotili důkazy pro nádorová onemocnění jako velmi nejisté.
Z této práce proto nelze poctivě vyvodit ani to, že omega-6 rakovinu způsobují, ani to, že byl definitivně prokázán jejich ochranný nebo zcela neutrální účinek. Lze však říci, že současné klinické důkazy nepotvrzují kategorické tvrzení, že běžný příjem omega-6 mastných kyselin je rakovinotvorný.
Je zároveň nutné nerozšiřovat závěry o omega-6 na všechny polynenasycené tuky bez rozdílu. U velmi vysokých intervencí s celkovými polynenasycenými mastnými kyselinami byly v uvedeném přehledu zachyceny možné malé nepříznivé účinky, avšak šlo o jinou otázku než o běžný příjem samotných omega-6 a jistota důkazů byla omezená.
Uplatnění výživových poradců v praxi
Stále váháte o změně nebo rozšíření kariéry formou výživového poradenství? Jako absolventi kurzu Výživový poradce pro dospělé a děti můžete:
- pracovat jako výživový poradce a začít vlastní praxi,
- spolupracovat s fitness centry či dalšími odborníky,
- pracovat s dospělými i dětmi v rámci jednoho poradenství,
- specializovat se na dětskou výživu.
Je důležitý poměr omega-6 a omega-3?
Poměr omega-6 a omega-3 se často používá jako jednoduchý ukazatel kvality jídelníčku. V praxi ale může být zavádějící. Stejného poměru lze dosáhnout při velmi nízkém příjmu obou skupin i při jejich dostatečném příjmu.
Větší smysl proto obvykle dává sledovat, zda člověk přijímá dostatek omega-3 mastných kyselin, a současně hodnotit celkovou skladbu tuků a potravin.
Záleží na zdroji omega-6
Omega-6 mohou pocházet z ořechů, semen a kvalitních rostlinných olejů, ale také z průmyslově zpracovaných potravin, které současně obsahují velké množství soli, přidaného cukru, rafinovaných škrobů nebo mají vysokou energetickou denzitu.
Pokud je jídelníček založen převážně na vysoce průmyslově zpracovaných potravinách, jeho zdravotní dopady nelze automaticky připsat samotným omega-6 mastným kyselinám. Hodnotit izolovanou živinu bez kontextu celé potraviny vede často k chybným závěrům.
Nejčastější mýty o omega-6
Mýtus č. 1: Každá omega-6 mastná kyselina podporuje zánět
Co říká věda? Omega-6 tvoří skupinu různých mastných kyselin a jejich metabolity mají rozdílné biologické účinky. Randomizované studie běžného příjmu kyseliny linolové neukazují konzistentní zvýšení systémových zánětlivých markerů.
Mýtus č. 2: Čím méně omega-6, tím zdravější jídelníček
Co říká věda? Kyselina linolová je esenciální. Její bezdůvodné omezování proto není cílem zdravé výživy. Podstatné je množství, zdroj a to, co daný tuk v jídelníčku nahrazuje.
Mýtus č. 3: Omega-6 způsobují rakovinu
Co říká věda? Dostupné klinické důkazy takový kategorický závěr nepodporují. Současně je třeba přiznat, že dlouhodobých randomizovaných studií zaměřených přímo na omega-6 a nádorová onemocnění je málo a jistota důkazů je nízká.
Co si z toho odnést?
Omega-6 mastné kyseliny nejsou nepřítelem zdravého jídelníčku. Kyselina linolová je esenciální živina a dostupné randomizované studie nepotvrzují, že by její běžný příjem způsoboval chronický systémový zánět.
Stejně tak není vědecky podložené označovat omega-6 jako rakovinotvorné. U této otázky jsou dlouhodobá klinická data omezená, ale současné důkazy neposkytují základ pro kategorické varování před běžným příjmem omega-6.
Pro zdraví je podstatnější celková kvalita jídelníčku: dostatek nenasycených tuků z přirozených nebo minimálně zpracovaných potravin, přiměřený příjem omega-3, omezení nadbytku nasycených tuků a rozumné množství vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
Často kladené otázky
Jsou omega-6 mastné kyseliny zdravé?
Omega-6 jsou nezbytnou součástí výživy. Jejich hlavní zástupce, kyselina linolová, je esenciální. Zdravotní dopad však závisí také na zdroji, množství a celkové skladbě jídelníčku.
Způsobují omega-6 chronický zánět?
Dostupné randomizované studie nepotvrzují, že by běžné zvýšení příjmu kyseliny linolové vedlo ke zvýšení hlavních systémových zánětlivých markerů.
Zvyšují omega-6 riziko rakoviny?
Současné důkazy nepotvrzují tvrzení, že by běžný příjem omega-6 byl rakovinotvorný. Dlouhodobých studií zaměřených přímo na tuto otázku je ale málo, proto není správné tvrdit ani definitivní škodlivost, ani absolutní nulové riziko.
Mám omezovat slunečnicový olej?
Není nutné vyřazovat jej pouze kvůli obsahu omega-6. Pro běžnou kuchyni je však vhodné tuky střídat, zohlednit způsob tepelné úpravy a dávat přednost celkově pestré skladbě tuků.
Je ideální hlídat přesný poměr omega-6 a omega-3?
Přesný poměr není pro většinu lidí prakticky nutné počítat. Větší význam má dostatečný příjem omega-3 a kvalitní výběr potravinových zdrojů tuků.
O Institutu výživových poradců
Institut výživových poradců poskytuje profesní a rekvalifikační vzdělávání v oblasti výživy a práce s klientem. Výuka propojuje nutriční diagnostiku, tělesnou diagnostiku, tvorbu personalizovaných výživových plánů, odborné kompetence a komunikační dovednosti potřebné pro skutečnou poradenskou praxi.
Ve výživě často nestačí znát jednotlivá doporučení. Důležité je rozumět souvislostem, umět kriticky hodnotit vědecké důkazy a převést je do poradenské praxe. Přesně tomu se věnujeme v rekvalifikačním programu Výživový poradce / výživová poradkyně.
Pokud vás zajímá výživa více do hloubky, přečtěte si také článek Výživový poradce vs. nutriční terapeut, kde vysvětlujeme rozdíly mezi oběma profesemi a jejich kompetencemi.
Použité odborné zdroje
1. Innes, J. K., Calder, P. C. (2018). Omega-6 fatty acids and inflammation. Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids, 132, 41–48. doi: 10.1016/j.plefa.2018.03.004.
2. Su, H., Liu, R., Chang, M., Huang, J., Wang, X. (2017). Dietary linoleic acid intake and blood inflammatory markers: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Food & Function, 8(9), 3091–3103. doi: 10.1039/C7FO00433H.
3. Johnson, G. H., Fritsche, K. (2012). Effect of dietary linoleic acid on markers of inflammation in healthy persons: a systematic review of randomized controlled trials. Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics, 112(7), 1029–1041.e15. doi: 10.1016/j.jand.2012.03.029.
4. Harris, W. S. et al. (2009). Omega-6 fatty acids and risk for cardiovascular disease: a science advisory from the American Heart Association Nutrition Subcommittee. Circulation, 119(6), 902–907. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.191627.
5. Hanson, S. et al. (2020). Omega-3, omega-6 and total dietary polyunsaturated fat on cancer incidence: systematic review and meta-analysis of randomised trials. British Journal of Cancer, 122, 1260–1270. doi: 10.1038/s41416-020-0761-6.
