Káva z nutričního hlediska: Jak ovlivňuje naše zdraví a chuťové buňky

Káva, ta pověstná černá tekutina, nás provází skrze ranní výběhy i odpolední zotavení. Její význam však zasahuje mnohem dál než do našich šálků. Přestože je známa pro svůj povzbuzující účinek, káva nás také obdarovává antioxidanty a kyselinami, které ovlivňují nejen chuť našich nápojů, ale i náš organismus. Dovolte nám poodhalit tajemství kávy z nutričního hlediska a ponořit se do tajů jejího vlivu na naše tělo.

Více než jen kofein: Antioxidanty a kyseliny

Pokud se ptáte, proč si oblíbena káva zaslouží místo ve vašem jídelníčku, odpověď naleznete v jejím obsahu antioxidantů. Mezi ně patří zejména polyfenoly, chemické sloučeniny, které se nacházejí v rostlinách a potravinách rostlinného původu. Káva se pyšní svým vlastním sortimentem polyfenolů, mezi kterými kraluje kyselina chlorogenová, tvořena kyselinou kávovou a kyselinou chiniovou.

Kyselina kávová, kterou káva obsahuje, se objevuje i v jiných potravinách, jako je arganový olej, mateřídouška, mátové lístky, skořice cejlonská, arónie, červené víno, ječmen a žito. Zní to neuvěřitelně, že stejná kyselina, která nás hřeje v hrnku, se ukrývá i v těchto dalších potravinách, resp. obilovinách!

Kyselá cesta ke zdraví

Kyselá chuť kávy, kterou nám nabízí, není jen náhodou. Odpovídá za ni mnoho faktorů, od odrůdy kávovníku přes způsob pěstování až po styl pražení a přípravu. Nejvýraznějším zdrojem kyseliny kávové je kávovník rostoucí v nadmořské výšce nad 2000 metrů. Zdejší pomalejší růst keře a získávání živin z půdy zanechává v kávových zrnkách stopu v podobě vyššího obsahu kyselin a polyfenolů.

Pokud vás tedy překvapuje, že káva může mít kyselejší chuť, než jste byli zvyklí, nyní víte, že to souvisí se způsobem, jakým byla káva pěstována a zpracována.

Robusta versus Arabika: Více než jen názvy

Dva základní druhy kávovníků, robusta a arabika, nám nabízejí zcela odlišné chuťové zážitky. Robusta je známá svým vysokým obsahem kyseliny chlorogenové, což z ní činí kávu s hořkým nádechem. Naopak arabika, měkčí varianta, mívá častěji jemnou a často kyselejší chuť, zvláště když pochází z Afriky nebo Brazílie.

Kofeinová rovnováha: Proč někteří z nás mohou pít kávu před spaním

Vstřebávání kofeinu do těla je jako komplikovaný taneční krok mezi kávou a adenosinem. Adenosin je látka, kterou mozek produkuje při únavě a která signalizuje potřebu spánku. Kofein je chemicky podobný adenosinu a dokáže ho zablokovat, což vede k vyšší mozkové aktivitě. Nicméně někteří z nás mohou pít kávu a klidně jít spát, což je výsledek genetických rozdílů.

Více než jen šálek radosti: Mýty a pravdy o kávě

Kromě povzbuzujícího účinku kofeinu nás káva může potěšit pocitem štěstí a spokojenosti. To vše díky metylxantinům, které stimulují mozkovou činnost, rozšiřují cévy a mají močopudný efekt. A ano, není to kávou, že dehydratuje. Tento mýtus byl vyvrácen. Jak je to ve skutečnosti s kávou a jejími účinky na dehydrataci si můžete přečíst v E-booku Mýty ve výživě, které vám ničí zdraví.

Kdy si dát naposled šálek kávy?

Výzkumníci na základě přehledu 24 studií poskytli několik užitečných pokynů pro určení, kdy si dát poslední šálek kávy. Zjistili následující:

47 mg (půl šálku kávy) kofeinu pravděpodobně neovlivní celkovou dobu spánku.

107 mg (přibližně 1 šálek kávy) byste měli vypít alespoň 9 hodin před spaním, abyste předešli problémům se spánkem.

217 mg by se mělo konzumovat alespoň 13 hodin před spaním, aby se předešlo problémům se spánkem.

Jinými slovy, pokud jdete spát ve 22:00, zvažte, že si dáte poslední šálek kávy dne kolem 13:00. Když si osvojíte načasování kávy, stále můžete mít odpolední vzpruhu a vyhnout se problémům se spánkem.

Připravte se na ponoření do jejího komplexního světa kávy. Pokud vás tento článek zaujal, pojďte si také pustit doporučené video na YouTube, které vám prozradí ještě více.

Použitá literatura:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Alkaloidy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Polyfenoly